Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žlázový epitel neboli žlázová tkáň je typ epitelové tkáně, která se podílí na produkci a uvolňování různých sekretů, jako jsou pot, sliny, mateřské mléko, trávicí enzymy, hormony a mnoho dalších látek. Žlázový epitel je uspořádán do struktur označovaných jako žlázy. Viz také žlázy, epitel.

Epitelové nádory vaječníků jsou nejčastěji se vyskytujícím typem zhoubných nádorů vaječníků (téměř 90 % případů). Zhoubný nádor vychází z epitelu vejcovodů nebo z nejsvrchnější buněčné vrstvy vaječníků. Tento typ zhoubných nádorů vaječníků se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. Viz také epitel, nádor, vaječníky, neepitelové nádory vaječníků, zhoubné nádory vaječníků.

Čichový epitel je tkáň, která vystýlá část nosní sliznice. V čichovém epitelu se nacházejí miliony čichových receptorů – nervových buněk, které přenášejí čichové podněty do centrálního nervového systému. Viz také čich, epitel.

Epitelová buňka je jakákoli z buněk tvořících vrstvy, které kryjí povrch těla nebo vystýlají nějakou tělesnou dutinu. Souvislá vrstva epitelových buněk je souhrnně označována jako epitel. Epitelové buňky jsou naskládané těsně vedle sebe a mohou mít různý tvar i výšku: podle toho odborníci rozlišují tzv. cylindrický, kubický a dlaždicový epitel, přičemž buňky cylindrického epitelu jsou „nejvyšší“ a buňky dlaždicového epitelu naopak „nejplošší“. Viz také epitel, buňka.

Epitel neboli epitelová tkáň je jedním ze čtyř základních typů tkání. Epitel je vrstva buněk, která kryje povrch těla nebo vystýlá nějakou tělní dutinu (např. břišní, hrudní, pánevní apod.). Až na drobné výjimky jsou všechny vnější a vnitřní povrchy těla pokryty epitelem. Jako příklady lze uvést vnější vrstvu kůže (tedy pokožku) nebo vnitřní výstelku všech útrobních dutin (žaludek, dýchací cesty, střeva, děloha apod.). Viz také endotel, tkáň a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz epitel.

Epitelová tkáň je jiný název pro epitel. Viz také epitel, tkáň.

Dlaždicový epitel je typ epitelové tkáně, která je tvořena jednou nebo více vrstvami dlaždicových buněk: jednovrstevný dlaždicový epitel například vystýlá vnitřní povrch plicních sklípků, srdce, krevních cév, lymfatických cév apod., vícevrstvevný dlaždicový epitel tvoří výstelku jícnu, ústní dutiny, pochvy apod., ale vyskytuje se rovněž v pokožce. Z dlaždicového epitelu mohou za určitých okolností vznikat dlaždicobuněčné karcinomy. Viz také dlaždicové buňky, epitel.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Skeneho žlázy (lat. glandulae vestibulares minores) jsou dvě exokrinní žlázy v oblasti poševní předsíně, které jsou umístěny poblíž ústí močové trubice. Skeneho žlázy vylučují mléčně zabarvenou tekutinu, zejména při orgasmu. Viz také žlázy, Bartholiniho žlázy.

Hlenové žlázy jsou exokrinní žlázy, které produkují hustý a lepkavý sekret – hlen. Existuje několik různých typů hlenových žláz, které se nacházejí na různých místech lidského těla. Viz také hlen, žlázy.